Vzpomínky na Afriku - 12.06.05
16. 10. - Přesun do pouští Namib-Naukluft
Mamka má narozky! Vše nejlepší Ti přeje cela Afrika! Dneska nás čeká asi 550 km štěrkem a podle toho uzpůsobujeme vstávání - 5:30. Večer jsem ještě prohodil pár slov s kámošem od wildlife, takže jsme zas o něco chytřejší. Další cesta napříč pouštěmi - ono to tu ani jinak nejde. Podle cesty vede záhadná železniční trať „odnikud nikam“. Bizarnost pohledů ještě dokresluje nádherný přímorožec stojící na kolejích a obrovská snovaččí hnízda na stromech či sloupech s elektrikou.
Kolem desáté přijíždíme do Bethanien - snad vůbec nejstaršího městečka v Namibii.(Opět připomínám, že slovo „město“ je třeba brát s respektem!) Tradičně bereme ropu a malý nákup, a když si počkáme, dopeče se i chleba. V místním „řeznictví“ konečně nacházíme i biltong - sušený maso z kde čeho. Mňam… po tom bych se utlouk.
Jak se cesta ubírá stále na sever, písek se pomalu začíná barvit do červena. Nevím zda je to tím vedrem nebo pocitem, že jsme uprostřed pouště, ale zas mi nikdo nevěří, že jedeme správně. Aj pumpu jsem našel… sice zavřenou, pravda, ale našel! Dobrý muž čekající před zavřenou bránou se nechává slyšet, že snad pumpař spí, ale že za půl hoďky či hoďku se určitě probudí - „tady seš v Namibii kamaráde, tady se nespěchá“. Dobrá rada!
Po čase přijíždíme až do Sesriem, těsně k nádherným červeným dunám Namib. Situace se zdánlivě trošku komplikuje, protože máme zaplacený kemp (a za dost šílený prachy) cca 40 km odsud, ale to se ráno nedostaneme včas do pouští na východ slunce. Kemp nekemp, zůstáváme tady a nocujeme na „parkovišti“. No upřímně řečeno nevidím valný rozdíl mezi tím parkovištěm a přilehlým kempem. A na těch pár hodin… Jsme tu poměrně brzo, a tak tradá do Sesriem Canyon - ve srovnání s Fish je to vážně tintítko, ale roztomilý.
K večeru ještě malé seznámení s opravdovou pouští na jednom jazyku červené duny, který zasahuje až do Sesriem. Asi kilák za kempem přijíždíme k okraji duny z toho nejjemnějšího písku. Slunce je už hodně nízko, a tak jsou na dunách vidět krásný kresby, to jak si vítr hraje s pískem. Všude kolem se neustále ohromnou rychlostí prohání spousta potemníků jako malé černé kuličky svištící po dvojičkách za sebou. Jako když hrajou na babu.
Nevím co se děje, ale večer se celá poušť úžasně směje. Snad nějakej hmyzák?
(Pro správné zobrazení fotografií je zásadní dobré nastavení Vašeho monitoru. Ujistěte se, že na kalibračním obrázku rozeznáte jednotlivé odstíny šedé, případně monitor přenastavte.)

























